Tvrdohlavý jako mezek

Už jako malá jsem často slýchávala, že jsem tvrdohlavá jako mezek. Můj syn se mi začíná v mnoha směrech podobat a já občas zaslechnu podobnou „nálepku“ z úst prarodičů na jeho adresu.

Je tomu opravdu tak, že jsou oslíci/mezci (mezek je křízenec osla a koně) tak tvrdohlaví?

Trávila jsem včera 2,5 hodiny v jejich společnosti a musím říct, že tohle zvíře mi je čím dál tím víc sympatické. Oslíky vnímám jako přátelská zvířata a jsem ráda, že jsem s nimi mohla být již podruhé v tak blízkém kontaktu.

Jejich majitelka, Marie Žižlavská, mě před nějakou dobou oslovila, zda bych si na ně neudělala čas a nezachytila jejich jedinečnost. A tím, že mám zvířata ráda a ještě raději mám podnikavé ženy, které mají spoustu zajímavých nápadů, s radostí jsem souhlasila.

Na jejich stránkách www.oslistezka.cz, pro které tyto fotografie vznikaly, jsem narazila na filozofii, se kterou souzním:

Oslíci jsou úžasná zvířata. Mohou nás mnohému naučit a obohacují naše životy o nezapomenutelné chvíle. Jsou našimi parťáky a kamarády. V jejích společnosti si víc uvědomujeme vzácnost přítomného okamžiku. Učí nás zpomalit a zamyslet se. Zklidní naši duši. Učí nás být sami sebou. Být, cítit a vnímat. Mít v hlavě pořádek.

Je tomu skutečně tak, není to o tvrdohlavosti, ale o vyhodnocení pocitu bezpečí. Jakmile oslíci cítí nervozitu, zpozorní. Nesnáší spěch a jejich moto je: „Šetři životní sílu a energii, nejdříve přemýšlej, pak jednej!“

Jak říká Maruška: „Oslíci nemají hierarchii, neposlouchají slepě ani další zvířata ve stádě. Spoléhají se vždy jen na svůj úsudek.“

Samotné focení zvládali oslící báječně. Minule, při našem „narozeninovém focení“, jsme si užili i spoustu srandy, když se dali do ochutnávání rekvizit. Byli naprosto bezprostřední a přišli si i pro pomazlení. Mazlit se vydrží opravdu dlouho.

Chtít po oslovi, aby vám zapózoval nebo reagoval na povel, bylo nereálné, o to větší jsem měla radost, když mi Maruška představila její krásné dcery a sympatické přátele, kteří se postavili do role modelů a modelek.

Nikam jsme nespěchali. Oslíci by nás nenechali.

Když fotím v exteriéru a ještě k tomu zvířata a děti, musím být smířená s tím, že nemám nic pod kontrolou. Počasí je každou chvíli jiné, krajina se mění (před měsícem to na Svárově vypadalo úplně jinak než včera) a děti jsou často citlivé na nervozitu stejně jako oslíci.

O to víc si mohu dovolit být „tady a teď“. Nechat se vést svou intuicí. Objevovat nová kouzelná místa, vnímat světlo a rozpoložení modelů a modelek. A pak vše zachytit přes hledáček svého fotoaparátu.

To díky oslíkům jsem zvolila pomalé tempo. Žádný spěch. Měla jsem čas se soustředit. Já, která byla vždy rozlítaná, v sobě nacházím klid. Cítím tu radost, když si uvědomuji, že tohle je to, co mě baví. Né jen strojené pózování, ale to něco víc. Ten celek, který „mluví“.

Ano, focení není jen o cvakání, ale o tvoření něčeho, co vypráví svůj příběh, co vás osloví a máte potřebu se k tomu vracet. Co ve vás vyvolá nějakou emoci.

To je to, co se snažím ženám předat ve svém e-booku Když fotí žena a o čem píši v mé první elektronické knize zdarma – 5 znamení, že jste srdcem fotografka. Buďte samy sebou, ukažte svou jedinečnost. Na fotce nemůže být nic jiného, než co se ukrývá ve vašem nitru.

Užívejte si ty chvíle s fotoaparátem v ruce. Vnímejte je jako čas pro sebe samu. Nic vám neuteče, vše na vás počká, ale tyto kouzelné okamžiky „tady a teď“ vám nikdo nevezme.

Pojďme se učit od zvířat! I oslíci jsou pro nás těmi nej učiteli – spoléhají na svůj vlastní úsudek, vnímají špatné rozpoložení a když se necítí dobře, nikdo je nepřesvědčí, aby šli dál. Šetří svou energii a milují kontakt.

Proto zpomalme, naciťme se na svou duši a buďme samy sebou! To je největší umění. A přináší nám to spokojenost a radost ze života.

 

Miluji focení a ukazuji cestu, jak pomocí FOTOGRAFIÍ psát příběh vašeho života, který budou chtít všichni číst...Já a moje cesta >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.