Gabriela Pausa

5 znamení, že jste srdcem fotografka

Stáhněte si e-book zdarma a zjistěte, zda vaše srdce touží tvořit vlastní autentické fotografie.

28.3. 2018

Jakou vůni má vaše pokuta?

POKUTA Moje první. Dobíhám tramvaj. Ještě mi proletí hlavou: „Stojí ti to za to?“ Sama si odpovím zrychleným pohybem vpřed. Naskočím do zavírajících se dveří, usedám na poslední volné místo a vytahuji mobil. Otevírám zprávy… Pozdě. Ten mladý pán, který se mi při naskočení do tramvaje podíval upřeně do očí a vydal se mým směrem,...

18.3. 2018

Na skok v Normandii

Před pár dny jsem měla nutkavou potřebu sundat z police krabici plnou vzpomínek a napsat mé nejlepší kamarádce Pídě, jak se má a zda by mi neodpověděla na pár otázek ze života v Normandii. Otázky jsem psala bez přemýšlení. Naskakovaly mi samy od sebe. A pokud Vás zajímá jejich znění a odpovědi na ně, můžete...

15.3. 2018

Krabice plná vzpomínek…

Moje milé Gabérko! Takhle mi umí říct jen moje nejlepší kamarádka Petra. Moje BFF, jak by dnes řekly moje dcery. A tenhle titul jí náležitě patří. Poznaly jsme se v prváku na střední. Byly jsme obě tak jiné a přitom si rozuměly. Naše originalita neznala mezí. Možná jsme ji chápaly jen my, ale o to...

5.3. 2018

Ranní pohlazení

Bylo další mrazivé ráno, když jsem balila svůj fotoaparát, rukavice a mířila na Palackého náměstí. Elen jsem poslala sms, že jsem na místě a pozná mě podle černé bundy a žluté kabelky. Rozhlížela jsem se okolo a představovala si, jaká asi Elen bude. Zda ji už z dálky poznám. Oslovila mě v našem kurzu, když...

2.3. 2018

Mrazivé ráno

Byla středa ráno a já vyrazila fotit. Teploměr ukazoval -13 stupňů! Měla jsem domluvené focení s Jitkou, kterou znám už roky díky Projektu 365, ale naživo jsme se viděly ten den poprvé. Hlavním objektem nebyla ona, ale její Cestovní deník. Produkt, který voněl novotou. Přinesla s sebou první dva vytištěné kusy. Nejsem produktová fotografka, ale...

24.2. 2018

Puntíkaté ráno

Někdy je vše úplně jinak, než si naplánujete. Třeba včerejší ráno. Měla jsem mít „rande“ s Marínou. Těšila jsem se, jak si užijeme takovou malou „puntíkatou“ jízdu.  Připravila jsem si otázky, na které jsem si přála znát odpovědi pro zajímavý článek na blog. Nachystala foťák, protože jsem měla opět jasnou představu, jak chci Marínu zvěčnit....

19.2. 2018

Jak měním vidinu ve skutečnost

Byla neděle večer, když mi přišla zpráva na messenger: … potřebuji fotky, fotky sebe sama. Nafotila bys mě pro účely blogu, prosím? Ano, ano, ano! Hned mi naskočila vidina Rehany v centru Prahy. Ulice plná lidí, výloha, za kterou si v klidu vychutnává svou kávu… a Tomův milý úsměv k tomu. Slušně jsem se jí...

16.2. 2018

Radost

Od nového roku jsem začala pořádat kurzy focení pro začátečníky. Přišlo to tak nějak samo. Byla polovina prosince, ty nejhorší hoňky s fotkama jsem měla za sebou a užívala si sladkého nicnedělání. Dokonce jsem měla čas na mytí nádobí. Ano, nechala jsem myčku myčkou a ručně oplachovala talíř po talíři… Zjistila jsem, že to je...

12.2. 2018

Se „světelností“ nejdál dojdeš…

Včera proběhl lehce individuální ženský kruh s fotoaparátem v ruce. Neřešilo se jen focení, ale i život. Oblíbené jídlo, země, kam jezdíme na dovolenou i to, zda je naše práce naším posláním. Já o tom svém mluvila hodně rozsáhle a měla naproti sobě dvě úžasné posluchačky – začínající fotografky. Jak už se mi často potvrdilo,...

9.2. 2018

Konečně DOMA!

„Gabriela Pausa – fotograf!“ Je to pět let, co mi moje kamarádka s nadšením řekla: „Gábi, zdál se mi sen! Vdala ses a jmenovala jsi se Gabriela Pausa! To je super umělecké jméno pro známou fotografku!“ V té době jsem znala Toma pár týdnů, byla zamilovaná až po uši a ten sen se mi fakt...